STACA

V červnu jsem se rozhodl vydat na můj prozatím nejvzdálenější a nejdéle trvající pracovní pobyt. Nemohl jsem si vybrat jiné místo, než Montreal, druhé největší město v Kanadě nacházející se v provincii Québec, jedná se tedy o frankofonní město. Ano, mluví se zde francouzsky. 

Protože jsem se chtěl vyhnout faux pas (vzpomeňte si na Joeyho v Přátelích), zůstal jsem nohama na zemi a nepouštěl se do větších akcí, co se mluvení francouzsky týče. K mému štěstí a spokojenosti zde naštěstí mluví anglicky již téměř každý, nebyl tedy problém optat se na cokoliv žáka druhé třídy, nebo starší dámy těšící se zaslouženého důchodu.

Ptáte se, proč právě Montreal? Možná ne, ale stejně to řeknu.

Když použiju metaforu – v případě, že budete chtít dostat nejlepší pizzu, pravděpodobně nepojedete do Švédska, ale do Itálie. Když chcete ochutnat nejlepší steak, musíte do Argentiny. Pokud chci získat ty nejlepší informace o tréninku, musím do Kanady, která je, co se silového tréninku a přípravy sportovců, odhadem 40 let před námi a má na světě největší koncentraci osobností silového tréninku na metr čtvereční (alespoň myslím).

Dále jsem měl to štěstí, že jsem včas vychytal místo na jednu z nejlépe obsazených akcí tohoto roku s názvem Atlantis Strength Summit 2018.

Přílet a pár dnů volna

Co se mého příletu týče, nešlo vše podle plánu. Jak to tak bývá, v tu nejméně vhodnou chvíli nás postihnou věci, kterých se nejvíce obáváme. Jak správně hádáte, smolně mi nepřiletěl kufr…

Pár hodin jsem tedy zůstal na letišti a vyřizoval všechny potřebné náležitosti a vyplňoval štosy papírů. Do postele jsem se v mém novém kanadském ubytování (cca 40 minut metrem) dostal přibližně ve dvě hodiny ráno místního času (v ČR 8,00 ráno), totálně vyčerpaný po 26 hodinové cestě. 

Probudil jsem se po 14ti hodinovém spánku a čekaly na mě 3 volné dny, které jsem strávil poznáváním Montrealu a jeho okolí, navštívil všechny památky a další zajímavá místa, o kterých jsem se dozvěděl od místních lidí – jedná se o nádherné místo a spojení evropské a zámořské kultury.

Ochutnal lokální speciality – Kanada prý nemá speciální národní jídlo, jako je tomu třeba u nás, přesto je za „must-eat“ pokrm považováno Poutine, což je vznešený název pro hranolky s rozpečeným sýrem a omáčkou. Ochutnal jsem, nic extra…

Další cestu jsem spojil s návštěvou několika obchodních center a hlavně kampusu McGill University, kterým jsem byl naprosto unešen!  Ihned mě lákalo navléci universitní uniformu a začít semestr. Nadšení vyprchalo po přečtení ceny školného 🙂
Největší dojem na mě zanechal stadion na fotbal a americký fotbal z roku 1915, kam se vměstná přes 20,000 lidí.
Podmínky pro universitní atlety jsou neuvěřitelné – mohou využívat špičkově vybavené silové centrum, atletickou dráhu, bazény a další regenerační pomůcky…zkrátka vše, co si profík dokáže představit.

 

Navštívil jsem sportovní události (Major League Soccer a pre-season amerických fotbalistů) a také pil hodně kávy nebo čajů. Stojí za to zmínit, že čaje jsem kupoval výhradně v Chinatownu, tedy čínské čtvrti kousek od centra města, kde se také dalo sehnat spousty suplementů pocházejících z čínské medicíny. Jejich účinek na můj spánek byl fantastický.  

 

Samozřejmě jsem nemohl opomenout návštěvu Bell Centre, domova hokejistů Montreal Canadiens.

Místem, na které jsem se těšil pravděpodobně ze všeho nejvíce, byl Olympijský stadion a jeho okolí, kde se uskutečnily letní Olympijské hry v roce 1976. I přesto, že se jedná o stavbu starou více než 40 let, dennodenně se zde vystřídají tisícovky návštěvníků, které touží po tom, poznat historii. Musím konstatovat, že zde stále dýchá sportovní duch, při prohlídce máte husí kůži a přejete si, abyste jednou mohli být součástí takovéhle akce. Jako sportovci se mi to nepovede, jako trenérovi? Uvidíme, udělám pro to všechno…

 

Poslední den v Montrealu jsem využil k nočnímu výstupu na „View over Montreal“ a dostalo se mi jednoho z nejkrásnějších výhledů, které jsem kdy spatřil. Překonalo to i Empire State Building…a to je co říct. Bohužel se vše nedá zachytit na fotce, nebo videu.

Suplementace, jet lag a jeho vliv na fyzickou stránku

Další věc (mimo ztráty zavazadla), které jsem se obával, byl JET LAG. 

Jet lag, neboli “pásmová nemoc” nastává při rychlém leteckém přeletu přes 2 nebo více časových pásem. Je nutno říci, že jsem se s ním nyní vypořádal lépe, než při cestě do Ruska (článek ZDE), avšak třetí den na mě padla taková únava, že jsem se přes den několikrát přistihl, jak mžourám očima a mám pár vteřin do spánku. Několik těchto krizí jsem však překonal (také díky čínským bylinkám) a od čtvrtého dne jsem se zcela adaptoval na místní čas (o 6 hodin méně než u nás).

Na svém těle jsem během prvních tří dnů poprvé v životě pociťoval, jak mocně zadržuji vodu a protože jsem nikde nesehnal komplex elektrolytů, pomohl mi starý známý trik s Himalájsou solí, který mi od problému do značné míry pomohl. 

Kritickým se stal třetí den, kdy jsem byl permanentně unavený a musel se během dne startovat litry kávy a čínských čajů.

Vyšší kožní řasa na břiše ukazovala zvýšenou zánětlivost v těle (také vlivem jet lagu), proto jsem v místní lékárně pořídil kvalitní Omega-3 mastné kyseliny a dávkoval 3x10g denně. Do dvou dnů jsem se cítil opět v normálu. 

Předspánková suplementace se skládala ze dvou až tří odměrek Sleepmagu, který mi pomohl resetovat biorytmus a značně usnadnil přechod mezi časovými pásmy. Současně s ním jsem přidal  3g lipozomálního melatoninu a v kombinaci s čínskými čaji bylo vyhráno. Usínal jsem kolem jedenácté hodiny do deseti minut po ulehnutí a budil se zcela odpočatý a připravený do dne. 

Pokud jde o suplementaci, máme se od kanaďanů co učit. V centru města moc specializovaných obchodů na sportovní výživu nedostanete, za to na okrajových částech velkoměsta se s nimi snad roztrh pytel. Od nás jsme v obchodech zvyklí na klasiku – proteinové prášky, proteinové tyčinky, nesmí chybět gainery s monstrem na obalu a když je štěstí, tak i středně kvalitní multivitamin.
V obchodech v Kanadě najdete vše, co si dokážete představit, protože specializované ochody téměř nahrazují lékárny!
Aby se to nepletlo, je obchod vždy rozdělen do několika oddělení, mezi které patří například Spánek, Podpora jater, Fat Loss, Zdraví střev, Estrogenový detox, Podpora testosteronu a libida, Podpora kognitivních funkcí a mnoho dalšího!
Třeba se někdy v Čechách také dočkáme podobného konceptu. Nyní usilovně pracujeme na dalších suplementech z řady STACA a myslím, že se máte na co těšit…

 

Část první – první návštěva Atlantis gymu, Eric Falstrault a seminář s Pierrem Roy

Čtvrtý den začal šestidenní tréninkový a vzdělávací maraton, který začal návštěvou jednoho z nejepesnějších gymů na světě – Atlantis Gym Laval. Atlantis je firma zabývající se výrobou fitness strojů. Rozdíl oproti konvenčním fitness mašinám je v tom, že jsou ohromně důmyslné a berou v potaz takové detaily, jako je  zacílení určité silové křivky, isolace určitého, většinou zanedbávaného, svalu, několik nastavitelných možností změn úhlu atd.

Tento gym navíc slouží jako výkladní skříň firmy Atlantis, mohl jsem tedy vyzkoušet stroje, které se již neprodávají, nebo které naopak teprve na trh přijdou.

Zajímavostí je, že zde najdeme asi 7 různých strojů na zakopávání. Proč? V Kanadě totiž ví, že se jedná o jeden z nejefektivnějších způsobů, jak zlepšit sportovní výkon a předejít zraněním.

Prohlídka Atlantis Gym Laval: 

Jestli si myslíte, že vás ve světě fitness nemůže nic překvapit, jste na omylu. Nikdy v životě jsem neviděl tolik tréninkového vybavení na jednom místě. Plno důmyslných a perfektně designovaných strojů, ze kterých OPRAVDU cítíte přesně ty svalové partie, které máte. Několik typů leg pressů, několik druhů zakopávání (jak jsem zmínil výše, jedná se skutečně o jeden z nejefektivnějších strojů ke zlepšení sportovní výkonnosti, nejde jen o hloupou kulturistickou mašinu!) a dalších strojů na zadní tělesný řetězec, performance zóna, kardio zóna, přednášková místnost, bar plný kvalitních suplementů, sauna v šatně…no zkrátka vše, co si dokážete v dokonalém světě představit.

Jak asi hádáte správně, totálně jsem se odpálil hned první den. Chytrák…

Den na to jsem měl domluvenou osobní schůzku s Ericem Falstrault.

Eric je jedním z nejpovolanejších silových trenérů na světě, pokud jde o trénink sportovců, primárně BJJ (Brasilian Jiu-Jitsu). Mezi ostatními klienty najdeme i jedno velmi zajímavé jméno: Martin Brodeur, legendární kanadský hokejový brankář New Jersey Devils.

Eric je také autorem knihy “The Strength Code” a jedním z mála držitelů certifikace PICP Level 5, jehož základem je mimojiné to, že musíte trénovat atleta, který vyhraje mistrovství světa, nebo získá medaili na OH…

Bylo skvělé slyšet, jak Eric pracuje s klienty, jak nastavuje program design, podle čeho (jako naturopat) vybírá suplementy pro jednotlivé klienty a také přišla řeč na trénink pro mladé sportovce a pro mě důležité téma – silový trénink pro karate a MMA. Velká zkušenost, bavit se na úrovni s takovýmto vzdělaným trenérem, ze kterého navíc čiší vstřícnost a chuť podělit se o informace, v tomto vidím jeden z největších rozdílů oproti naší kultuře.

O další den později mě čekal vzpěračský seminář s trenérem kanadských olympijských vzpěračů a trenérem několika dalších profesionálních sportovců, Pierrem Roy. Všechny poznatky jsem sepsal již dříve do samostatného článku, který si můžete přečíst ZDE.

Část druhá – Perly z Atlantis Strength Summit

Seminář jako takový byl nabit jednimi z nejuznávanějších kapacit v oblasti silového tréninku. 

Každý z nich měl za úkol rozebrat silový trénink a specifickou přípravu pro různé sporty.

Od každého přednášejícího jsem si vybral jednu perlu, která mne nejvíce zaujala a doufám, že by mohla i vás! 

1. Preston Greene (silový trénink pro basketbal)

Preston tento rok začne již svou sedmou sezonu jako strength and conditioning coach floridského universitního basketbalového týmu. Během svého působení pomohly jeho metody k několika týmovým úspěchům, také dokázal pomoci několika svým bývalým svěřencům z universitního týmu do NBA. 

Zajímavostí je, že během svého působení rozšířila floridská universita tréninkové centrum pro hráče. Cena? Přes 1 milion dolarů. Co to znamená? Že viditelné výsledky a Prestonovi metody přiměly vedení university ke kroku, který pomůže k větším úspěchům všech atletů. 

Perla: Trénink vzpřimovačů páteře je pro basketbalisty kritický!

Síla vzpřimovačů páteře zodpovídá za zrychlení na prvních 10 metrech, což je u sportu s rychlými změnami směru a tempa stěžejní. Preston také mluvil o tom, jak moc jsou spodní záda u velkých atletů, jakými basketbalisté bezesporu jsou, oslabená, a proto je nutný několikatýdenní specializační trénink.

Video z tréninku basketbalistů Florida Gators si můžete prohlédnout ZDE. 

 

2. Ben Prentiss (silový trénink pro hokej)

Ben je zakladatelem Prentiss Hockey Performance (PHP), kde mu během jeho více než 20ti leté kariéry prošla rukama celá řada špičkových hokejistů, stěžejním článkem se pro něj však stala kanadská hokejová legenda a olympijský vítěz, Martin St.Louis. Ten byl známý pro svou extrémně tvrdou letní přípravu, kterou podstupoval právě pod Benovo vedením.
Také byl trenérem New York Rangers,což je celkem zvučné postavení.

Od Bena jsem si také odnesl hodně nového a rád bych zmínil jednu věc, kterou mi sdělil při společné konverzaci na obědě, když se mě ptal, co plánuji ve své kariéře dál.
Cituji: “Škola? Nepotřebuješ ji, já se vše podstatné naučil až po škole a to od lidí, kteří ve svém oboru něco dokázali!” Jak výstižné…

Perla: Soustředění na slabá místa v první části off-season je nejdůležitější.

Jak řekl sám Ben (já už vím i z vlastní zkušenosti), hokejisté přicházejí na předsezónní přípravu (off-season) v zuboženém stavu. Nedostatečná mobilita kyčlí, kotníků, extrémní zkrácení v oblasti ramenního pletence, zvýšené % tělesného tuku, toxická zátěž. Jen krátký výčet problémů spojených s dovolenou (nutno říci, že pro většinu hráčů zaslouženou).
V první části GPP (obecné přípravy), je tedy nutné znovu nastartovat tělo, vyrovnat dysbalance, dostat do normálu hormony a udělat pořádná testování, na jejichž základě bude plán sestaven  

Video z Benova neuvěřitelného silového centra pro přípravu hokejistů si můžete prohlédnout ZDE.

 

3. David Lawrence (silový trénink pro fotbal a americký fotbal)

Davida, zakladatele tréninkového centra MECA Strong v Michiganu, jsem do této doby moc neznal, proto jsem byl na jeho přednášku hodně zvědavý. 

A nakonec jsem byl i mile překvapen! David odprezentoval dvě témata: silový a kondiční trénink pro fotbal a americký fotbal. Vyjmenoval celou řadu problémů spojenou právě s přípravou pro fotbal (článek jsem na toto téma psal již dříve a přečíst si jej můžete ZDE) a americký fotbal, kde se stále cvičí podle dříve zajetých kolejí, ikdyž se počet zranění nezmenšuje. Dalším problémem je podle něj nedostatečná variabilita cviků a neustále opakování pár tréninků dokola, potom je zde jen malý prostor pro progresi. 

Perla: Individualita je klíč – tréninkové parametry musejí přesně odpovídat stavu atleta a jeho dispozicím.

David v prezentaci hlasitě upozorňoval na nedodržování tréninkových parametrů v přípravě fotbalistů i amerických fotbalistů. To znamená, že každý trenér by měl správně rozklíčovat, jaký cvik, kdy, v kolika sériích, s jakým počtem opakování, v jakém tempu, a také S KÝM použít. 

Pro někoho bude v určité fázi důležitější přední, než zadní dřep, druhý zase nebude připraven dřepovat kvůli nedostatečné mobilitě a třetí bude pracovat na unilaterálních cvicích, protože má velké dysbalance mezi pravou a levou končetinou – INDIVIDUALIZACE není výsada, nýbrž nutnost!

Pokud si skladbu tréninku vezmeme na příkladu: v předsezónní přípravě by se mělo více zaměřovat na vyrovnávání dysbalancí a strukturních základech, poté se přechází k budování maximální síly, posléze k vyššímu tréninkovému objemu s nižší intenzitou a s blížícím se začátkem sezony by měla přijít transformace všech nabraných kvalit v produkci dynamické a explosivní síly.

Video z Davidova centra a ukázku tréninku pro sportovce si můžete prohlédnout ZDE.

 

4. Charles Poliquin (silový trénink pro bojové sporty)

Nakonec přišla nejočekávanější část, několikahodinová prezentace nejúspěšnějšího trenéra všech dob, který dovedl k olympijským medailím sportovce z více než 20ti různých sportů, Charlese Poliquina. Již dlouho se velmi do hloubky zabývám jeho prací, jsem členem jeho Membership Page, přečetl jsem pravděpodobně všechny knihy a články, co kdy napsal.

Upřímně říkám, že se ale nic z toho nevyrovná jeho živému projevu a prezentaci. 

Perla: Trénink je do značné míry odlišný podle povahy bojového sportu – musíme rozlišit, zda trénujeme pro grappling, nebo striking a podle toho sestavit tréninkové proměnné!

Rozdíl v grappling a striking sportech je jasný – v grapplingu můžete soupeře dostat na zem tím, že se dostanete do vzájemného sevření a záleží na vaší síle (a samozřejmě technice), jak budete úspěšní. Jedná se například o wrestling, judo, BJJ, MMA atd.

Mezi striking sporty, kde se od soupeře držíte dále, patří například taekwondo, karate, nebo kickbox a box.

V závislosti na povaze sportu je nutno rozlišit, jaké cviky použít. Pro jednu skupinu se například bude více hodit bench press, pro druhou skupinu naopak overhead press.

Video, kde spolupráci s Ch.Poliquinem a přípravu na OH 2016 hodnotí olympijská vítězka ve wrenstlingu z Ria 2016, reprezentantka USA Helen Maroulis, najdete ZDE. 

 

Pokud budete mít zájem o spolupráci ve sportovní přípravě, kontaktujte mě na email kodras@staca.cz 

Přeji mnoho sportovních úspěchů,

Dominik Kodras