Image Alt

STACA

Jíst „zdravě“

Naše všeobecné povědomí o výživě je ovlivněno naším vzděláním a výchovou, poměry, ve kterých jsme vyrůstali, našim původem ale i sociálním zázemím. To, co považujeme za zdravé u nás, je považováno za nezdravé v jiných zemích, a naopak. 

Jakožto protipól „nezdravých“ nebo „škodlivých“ potravin, zdravé potraviny jsou tedy takové, které naše zdraví upevňují nebo mu prospívají. Pojem „zdravý“ je ale tak široký, že je pro běžného člověka bez znalostí medicíny či výživy neuchopitelný. Pokud navíc odhlédneme od zdravotních aspektů, jako jsou například alergeny, karcinogeny, cholesterol atd., spojitost mezi zdravou stravou a tělesnou hmotností či vzhledem je velmi neúměrná. 

Typickým příkladem je pomerančový džus: jedná se přece o produkt z ovoce, obsahuje spoustu vitamínu C, a tudíž se jeví jako zdravý. Málokdo se už ale pozastaví nad skutečností, že v jedné sklenici čerstvé šťávy se skrývá zhruba 0,5kg pomerančů, což odpovídá hodnotám srovnatelným se sklenicí Coca-Coly. Šťáva z ovoce tedy bude zdraví prospěšnější než cukernatá soda, ale na procento tělesného tuku budou mít oba nápoje srovnatelný vliv. 

Všechno je zdravé a nic není zdravé. Konzumována v nadměrném množství nebo v určitou dobu, téměř jakákoli potravina nám může dlouhodobě uškodit. Naopak pestrá a vyvážená strava, včetně příležitostných „prohřešků“, je prospěšná jak pro normální funkci našeho těla, tak pro jeho kompozici a vzhled. 

Pojem „zdravý“ je tedy velmi relativní, často pouze reklamní a někdy přímo klamavý. 

Health washing

Stejně jako zelený obal neznamená, že prací prášek je ekologický, nálepka „zdravý“ neznamená, že ta či ona potravina je opravdu zdraví prospěšná. Vezměme si příklad müsli „BEZ PŘIDANÉHO CUKRU“ od snad nejznámější značky na trhu, která má slovo „zdraví“ přímo v názvu produktu, a podívejme se na výživové údaje: 

Jedna porce o 45g odpovídá 169kcal a obsahuje více než polovinu sacharidů, ale pouze 6g bílkovin.

Z těchto hodnot vyplývá, že z jedné porce odpovídající menší hrsti „průměrná dospělá osoba“ zcela jistě nezíská energii potřebnou na začátek dne a to i v případě, že si k müsli přidá potraviny jako mléko či ovoce.

Zmínka „Obsahuje přirozeně vyskytující se cukry“ je líbivá, ale nic nemění na skutečnosti, že tato potravina obsahuje příliš cukru, byť přírodního, na to, aby sloužila jako vyvážená snídaně.

Bonus pro bdělé pozorovatele: Průměrná (?!) dospělá osoba má podle uvedených hodnot přijmout 2000kcal, a z toho pouze 50g (200kcal) bílkovin. Pro lepší představu uvedeme, že denní minimum pro dospělého jedince se pohybuje od 1,5g bílkovin na 1 kilogram tělesné váhy. 

Z obalu tedy na nás kouká „zdravá“ snídaně, zatímco tabulka nutričních hodnot ukazuje, že se jedná o přeslazenou potravinu, která je jako snídaně naprosto nevhodná.

Máme před sebou typický příklad tzv. „health washingu“, nebo označování potravin jako zdravé za účelem marketingu, přičemž jejichž složení není automaticky nutričně výhodné. Potravinářský průmysl jde s dobou a na health washingu zakládá celou řadu rádoby zdravých potravin, aby se přizpůsobil současnému rostoucímu povědomí o zdravé životosprávě a s tím spojeným trendům (diet culture). Pro nás spotřebitele je tento fenomén pohodlný, protože nám usnadňuje výběr potravin. Je jednoduché sáhnout po balení s etiketou „zdravé“ a dal se nepídit po složení a skutečné prospěšnosti dané potraviny pro naše zdraví.

Paradoxně se v marketingu jedná o stejnou strategii jako při propagaci „nezdravých“ potravin. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč máme tendenci se přejídat tzv. „junk food“? Když máme neodolatelnou chuť na slané či na sladké, mnohem radši sáhneme po zmrzlině, brambůrkách, koblize či burgeru, než například po ovoci. Tento reflex je naprosto normální. Průmyslově zpracované potraviny jsou totiž přímo inspirované přejídáním. Jasné barvy, kreslené postavy na obalu či rádoby osobní vzkazy („Dej si pauzu“) navozují pozitivní myšlení a vzbuzují pocit, že si „junk food“ zasloužíme. Takové produkty navíc kombinují vícero chutí (často slaná + sladká nebo slaná + kyselá) a mají příjemnou texturu tak, aby byly neodolatelné a snadno a rychle poživatelné. 

Zdravá strava vs. Správná strava

Jestli je našim cílem zhubnout, tedy ubrat na tělesném tuku, složení naší stravy a konkrétně poměr makroživin (tj. bílkovin, tuků a sacharidů) bude hrát stěžejní roli hned po poměru výdej/příjem. Z tohoto hlediska tedy na hubnutí nemá žádný vliv, zda je ta či ona potravina zdravá, ale jaké má výživové hodnoty. Stejně tak nemá smysl považovat za zdravé pouze potraviny, které by splňovaly parametry jako daný obsah makroživin nebo počet kalorií. Každý jsme totiž jiný, máme jiné potřeby a tělesná a zdravotní specifika.

Nahraďte tedy pojem „zdravá strava“ pojmem „správná strava“ a dbejte, aby ta vaše byla:

  • vyvážená
  • pestrá
  • individuální a odpovídající naší hmotnosti, fyzické zátěži, pohlaví, atd.
  • chutná

Nenechte se obelhat slogany a přistupujte ke stravě jako ke spojenci, ne nepříteli, ve vašem hubnoucím procesu. 

V příštím díle se zaměříme na energetické potřeby našeho těla a vysvětlíme si, proč může nedostatečný příjem být kontraproduktivní a vést k nabírání na tuku a na váze.

Mýty a fakta o hubnutí

  1. Musím snídat, když chci zhubnout?
  2. Proč nehubnu, když jím zdravě?
  3. Jak je možné, že přibírám, když jím málo?
  4. Proč vážím pořád stejně, i když hubnu?
  5. Můžu zhubnout jenom v určitých partiích?
Zavřít

Působíme po celé České republice. Pokud máte jakýkoliv dotaz, tak nás neváhejte kontaktovat.

Kontaktní informace

E-mail: 
info@staca.cz

Telefonní číslo: 
+420 721 167 521

Adresa gymu: 
Sukova 2/1828
370 05 České Budějovice

Sledujte nás
STACA