fbpx

3 věci, které jsem se naučil….při pobytu v Itálii

Nepsané pravidlo říká, že pokud chce člověk být opravdu úspěšný v tom, co dělá, měl by každý rok strávit předepsaný počet hodin týdně studiem a předepsaný počet týdnů ročně návštěvami seminářů a stáží u nejúspěšnějčích lidí v oboru.

Během toho je však důležité udělat si čas na odpočinek, dobití baterek, načerpání nové energie a motivace do toho, co děláte a v čem chcete vynikat. Jinak se také může lehce stát, že zakrníte a stanete se pohodlnými, čemuž se snažím všemožně předejít.

Podle mého je totiž nejhorší věc na světe STEREOTYP, který je třeba čas od času nabourat.

Další velkou výhodou, pokud vycestujete, je to, že můžete konzumovat jiné potraviny, než na které jste každodenně zvyklí. To je například můj osobní problém – konzumace několika málo potravin stále dokola. Z vajec už se mi ráno dělalo mdlo, jogurt jsem proklínal pohledem a proteinové tyčinky? Bez těch jsem si nedokázal představit svačinu…
Také jsem si dal pauzu od suplementace, což se nestalo dobré dva roky.

Během kalendářního roku se vždy snažím dodržet následující harmonogram:

o 8 týdnů vzdělávacích seminářů a stáží ročně.
o 3-4 týdny odpočinkové dovolené ročně.

Minulý rok jsem si dokázal vše splnit a rok 2018 začal druhou možností, tedy odpočinkovou dovolenou, protože leden byl jeden z nejnáročnějších a měsíců v mém životě.

Vždy a všude se však můžeme naučit nové věci, které se dají případně zakomponovat do našeho zažitého režimu. Co by to ale bylo za dovolenou bez poznávání místních obyčejů, zvyků, gastronomie a samozřejmě fitness průmyslu. Po návštěvách Holandska, Ruska a Maďarska byl na programu italský Milán. Zde jsou 3 věci, které jsem se během pobytu naučil:

1. Italové jsou geneticky předurčeni k vysoké konzumaci sacharidů!

Nízkosacharidová mánie zachvátila v posledních měsících svět jako kobylky zachvátily starověký Egypt. Za viníka všeho zla byly z ničehož nic považovány sacharidy a troufnu si říct, že ve většině případů celkem oprávněně. Jejich nadměrná konzumace může totiž z dlouhodobého hlediska vést k vážným zdravotním problémům a také hatí snahy tisícovek poctivě cvičících a s nejlepším svědomím stravujících se cvičencům.

Nebrete mě špatně, sám hojně využívám pricipy low-carb stravování a jejich variace, jako je například carb cycling. Ze svých zkušeností a také zkušeností zahraničních kolegů ale vím jedno: PRINCIP NÍZKOSACHARIDOVÉ DIETY NEPLATÍ VŽDY, VŠUDĚ A PRO VŠECHNY!

Několik ovlivňujících faktorů se rázem dostává do hry: neurotyp, % tělesného tuku, druh práce, stupeň fyzické aktivity, pohlaví…jeden faktor však převažuje nade všemi a někdy se může stát, že ať jsou naše snahy sebevětší, nedokážeme jej zcela ovlivnit: GENETIKA!

To, jakým způsobem budeme reagovat na příjem sacharidů, jak moci budou ovlivňovat naši psychiku, kognitivní a fyzické schopnosti je dáno genetikou.

Italové jsou známí konzumací vysokoscaharidových jídel: pasta na všechny způsoby, pizza, různé druhy pečiva, dezerty… A věřte nebo ne, ITALOVÉ JSOU HUBENÍ!
V žebríčku obezity figurují na 90. místě v porovnání se smutným 24. místem, na kterém se nachází ČR…
Za celý pobyt jsem potkal dva opravdu obézní lidi, to se vám u nás podaří jen když vyjdete z bytu vynést koš.

Tento článek píšu jako člen skupiny s extrémní genetickou tolerancí na sacharidy (tak trochu Ital, no ne?). Od rána do večera se jimi můžu cpát a nijak nebude ovlivněno mé zdraví (kontroluji pomocí krevních testů), fyzický a psychický výkon. Hlásám však, že jsou sacharidy jediné dobré a že by je měl konzumovat každý? Ani náhodou! Je třeba brát v potaz zmiňované individuální rozdíly a potřeby.

Je důležité si uvědomit, že se tolerance sacharidů u jednotlivců dá lehce zjistit několika způsoby, mezi které například patří:

Krátkodobé:

o YPSI Skinfold Measurement – asi za deset vteřin víte, jak jste na tom s genetickou tolerancí

o Test sacharidová snídaně – ráno si na stuonici od jedné do pěti, jako ve škole, oznámkujte ranní energii (1 = nejlepší, 5 = nejhorší). Udělejte si k snídani palačinky (ano,ty z mouky!), následně si je zalijte javorovým sirupem, nebo medem, namažte je Nutellou a posypejte skořicí – za hodinu po konzumaci si opět otestujte na stupnici od jedné do pěti energii.
Pokud je to 1, nebo 2, gratuluji, pravděpodobně jste tolerantní na sacharidy!

Palačinky na test sacharidové tolerance

Dlouhodobé:

o změňte styl stravování a nechte si mapovat výsledky – zde poslouží InBody, nebo YPSI Skinfold Measurement. Také sledujte tělesné změny v zrcadle.

Více o celé problematice na individuálních konzultacích a chystaných přednáškách!

2. Konzumace kávy (hodně kávy…) patří ke každodenním rituálům.

Máte rádi kávu? Já taky, velice!
V itálii si dáte skvělou kávu za pár korun (1-2€) i na těch nejzvučnějších adresách a cena se nijak výrazně neliší od ČR.

Takže den začíná lehkou snídaní a samozřejmě kávou.
Během dopoledne: šálek kávy.
Po obědě? Hádejte.
Do večera se dají ještě alespoň 1-2 šálky stihnout.

4-5 káv denně, není to moc? Neudělá to ze mě špatného člověka?

Více informací o kávě, benefity a stinné stránky se můžete dočíst v samostatném článku ZDE.


3. Fitness je v Itálii teprve na svém začátku.

Je to až překvapující fakt, ale sám jsem až někdy nemohl uvěřit tomu, jak špatně jsou na tom Italové v oblasti fitness.

Většinou dovolenou spojím s návštěvou místního gymu a zhodnotím, v čem je největší rozdíl mezi námi a danou zemí.

V Miláně jsem našel celkem 3 fitka. Problém je v tom, že bych tam nevkročil ani kdybych za to dostal zaplaceno. Důvody?

Žádná silová klec.
Žádné velké osy, jen Smith machine, což nepovažuju za řádnou cvičební pomůcku.
Jednoručky jen do 12kg (pro mě by stačily, ale stejně…).
Počet kapek potu se rovnal nule.

Pokud si v Miláně chcete koupit protein nebo jakýkoliv jiný doplněk na cvičení, máte smůlu.

Jediný obchod jsme našli v Bergamu. Stejný sortiment se prodával na kulturistika.com už v roce 2002, tak si to dokážete představit.
Přes to všechno jsou na tom Italové se zdravím paradoxné lépe, než my…

Důvodů může být hned několik – méně stresu, lepší ovzduší, genetika, větší kvalita potravin. To se můžeme jen domnívat.

Určitě doporučuji navštívit Itálii jako jednu z destinací k nabourání stereotypu, nabrání motivace a nových sil do vaší práce, ať už je jakákoliv.

Dominik Kodras